Architektura pro zdravotnictví: Ponaučení z pandemie

Není to tak dávno, co se debaty ohledně sektoru zdravotnictví točily především kolem nákladů. Současná pandemie však řadu nemocnic v západních zemích dohnala až na samou hranici možností a ukázala, že důležitější, než finance je bezchybně fungující zdravotnický systém.

V oblasti architektury a stavitelství bylo zdravotnictví vždy považováno za elitní disciplínu vhodnou jen pro hrstku vyvolených. Erik Štefanovič a Peter Podsedensek, jednatel společnosti Delta Podsedensek Architects ZT GmbH, se s námi v krátkém rozhovoru podělili o to, jaká ponaučení týkající se architektury a výstavby zdravotnických zařízení a nemocnic si můžeme ze současné pandemické krize odnést. A také nám osvětlili roli digitalizace v tomto sektoru.

S ohledem na velmi specifické a rozmanité požadavky byla architektura a výstavba zdravotnických zařízení po celém světě vždy považována za elitní disciplínu. Nemocnice jsou vysoce komplexní budovy, jež musí pod jednou střechou zajistit bezchybné fungování celé řady různých systémů. Základní spojovací trasy, například mezi akutním příjmem a operačními sály, musí být co nejkratší a pokud možno bez překážek. Požadavek co nejkratší vzdálenosti platí i pro kilometry kabeláže vedené komplexem. Zásadní roli při projektování hraje také téměř sterilní čistota jednotlivých oblastí budovy – například je třeba striktně oddělit volně přístupné pokoje od infekčních.

Skupina firem DELTA zejména dceřinná společnost DELTA Baumanagement spolu s Delta Podsedensek jsou mezinárodně uznávaným hráčem v oblasti projektování a výstavby zdravotnických zařízení. Podívejme se například na několik referenčních projektů v Rakousku – univerzita a výzkumné centrum v Tullnu, biofarmaceutický výrobní závod LSCC Boehringer v Ingelheimu, kliniky Alžbětinek v Linci a ve Vídni a klinika Diakonissen v Linci. Jednatel společnosti Erik Štefanovič se s námi podělil o poznatky v oblasti výstavby nemocnic budoucnosti, které získal od propuknutí pandemie onemocnění COVID‑19.

Cílené snižování rychlosti šíření nákazy

Podle Štefanoviče se obzvláště vstupní prostory mohou velmi rychle stát semeništěm bakterií a virů. „V budoucnu se bude mnohem více dbát na to, aby lidé od sebe byli odděleni a aby byl jejich zdravotní stav zběžně zkontrolován ještě předtím, než vstoupí do vnitřních prostor. Zásadní roli budou hrát rychlá a nekomplikovaná řešení jako turnikety a zóny, které umožní průchod jen testovaným zdravým jedincům. Místa, kde bude k rozčlenění pacientů docházet, budou muset být dimenzována na větší kapacity než dosud.“ Peter Podsedensek dodává: „Stále častěji se uvažuje o tom, že se na určitých místech v nemocnicích zřídí navigační systémy a rozcestníky – například v čekárnách a klinikách pro ambulantní pacienty. Ty pak budou moci být použity v případě pandemie k tomu, aby pacienti nepřicházeli do nebezpečného kontaktu.“

Největší výzvou dle jeho názoru je naprojektovat prostory tak, aby bylo možné je rozumně využít i v dobách mimo pandemii. Pacienti, personál a dodavatelé by od sebe měli být co nejvíce odděleni, ale současně by měli být co nejméně omezeni ve své práci. Do debaty ohledně míst se zvýšeným rizikem nákazy vstupují rovněž mikroorganismy specifické pro zdravotnická zařízení, které v některých případech mohou pacienty i zabít.

Toto téma bylo na pořadu dne již v minulosti, ale nikdy ne s takovou naléhavostí jako po vypuknutí pandemie COVID-19. Vzhledem k vysokým hygienickým nárokům zdravotnických zařízení je nezbytné mít při jejich plánování bohaté zkušenosti v oblasti hygieny prostor, které zajišťují různou úroveň sterility. Na základě těchto zkušeností a konkrétních nároků je pak možné zvolit ty správné materiály a formy. Zde může Erik Štefanovič díky dosavadním zkušenostem skupiny DELTA čerpat ze svých dlouholetých zkušeností: „Menší počet velkých ploch se čistí mnohem lépe než větší počet malých ploch. Současně platí, že by mělo být použito co nejméně spojů. Automatické otevírání dveří nebo otevírání přes tlačítko jsou výrazně hygieničtější než kliky. Velmi citlivým místem pro šíření virů a bakterií jsou také spoje mezi vodorovnou plochou podlah a svislými konstrukcemi.“

Flexibilita na prvním místě

Odborníci se však shodují na tom, že výstavba nemocnic v souladu s nejpřísnějšími normami pro izolování pacientů není z ekonomického hlediska udržitelná. „Bylo vydáno několik publikací na toto téma. Zabývaly se například tím, že každý dvoulůžkový pokoj by měl mít dvě samostatná sociální zařízení. Jakkoli by to však mohlo být žádoucí s ohledem na prevenci přenosu nákazy, z finančního hlediska je to těžko udržitelné řešení,“ je přesvědčen Štefanovič. Dle jeho názoru je vhodnější vydat se ve směru trendu jednolůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením. Kromě toho, že v takovém případě lze infekční pacienty rychle a efektivně izolovat, není třeba pokoje striktně rozlišovat na pánské a dámské, což zvyšuje flexibilitu při jejich obsazování.

Do budoucna se dá také předpokládat nárůst investic do modulárních řešení. Štefanovič je přesvědčen, že dosavadní krize přinesla sektoru projektování a stavitelství řadu cenných poznatků: „V minulosti se stávalo jen zřídka, že by se investovalo do výstavby budovy, aniž by po jejích kapacitách byla předem jasná poptávka. Nyní takové stavby vznikají v rámci preventivních opatření a jsou realizovány během několika dnů.

Zásluhu na tom má i cílené odstranění byrokratických překážek vedoucí k rychlejšímu dokončování projektů.“ Podle obou odborníků si nemocnice uvědomily, že se musí rychle přizpůsobovat měnícím se potřebám. To se týká nejen požadavků uživatelů, ale také samotných budov farmaceutických a zdravotnických zařízení, jejichž nároky se za uplynulých několik let značně změnily. Pokroky v oblasti medicíny, a především pak technologií znamenají zkracování životního cyklu budov, což je dalším faktorem urychlujícím trend revitalizace budov.

Chytrá nemocnice = digitalizace

Stejně jako v řadě dalších oborů i ve zdravotnictví pandemie onemocnění COVID-19 odkryla potřebu digitalizace. „Jasně vyvstala potřeba úzké spolupráce mezi nemocnicemi a dostupnosti společné IT infrastruktury a cloudových systémů. Aby zdravotní péče mohla být rychlá a kvalitní, je třeba zajistit hladkou komunikaci mezi obvodními lékaři a nemocnicemi,“ je přesvědčen Štefanovič.

Že to v praxi dosud není pravidlem, dokazují palcové titulky týkající se nehody, ke které došlo v Německu. V srpnu museli cestovatelé čekat na výsledky svých testů na COVID-19 několik týdnů. Některé nakažené osoby se navíc nepodařilo zpětně dohledat, protože evidence pacientů v testovacích centrech probíhala formou ručního vyplňování tištěných formulářů, které byl v některých případech nečitelné.

Bez ohledu na pandemii je však třeba zavést účinnější opatření na zvýšení bezpečnosti IT a prevenci kyberzločinu. To se týká například ochrany dat při vydávání elektronických receptů. „Stále nám chybí jednotná strategie digitalizace. V současné době se většinou setkáváme pouze s malými izolovanými řešeními, která jsou implementována v rámci jednotlivých nemocnic. Nyní je na nás, abychom uplatnili nově nabyté poznatky a vědomosti a v rámci budoucích projektů implementovali komplexní jednotná řešení.“

Kromě toho, že pandemie zvýšila náročnost projektů v sektoru zdravotnictví, poukázala také na celou řadu požadavků. V důsledku toho je náročnější bez větších problémů realizovat projekty s různými vazbami a vedené různými lidmi. „Proto se do centra pozornosti více než kdy předtím dostává holistický přístup – architektura, stavební management a IT z jediného zdroje. To vysílá jasný impuls k navazování partnerství v oblasti architektury a výstavby,“ uzavírá Peter Podsedensek odkazem na fúzi společností Delta ZT Vienna a Architect Podsedensek ZT, ke které došlo na podzim loňského roku.

Detaily o projektech, které zpracováváme například pro kliniku Diakonissen v Linci si můžete prohlédnout v následujícím videu:

Mezi naše hlavní činnosti na tomto projektu patří především úloha generálního projektanta, management výběrového řízení a software pro digitální řízení stavebních projektů tzv. Datenpool.